Život je sacra zajímavej

Doklad o tom, že to není jen prázdné mluvení nebo rešerše mystické literatury, má Karel podložen životem. Neumím si jinak představit, že by člověk jako on po všem co prožil mohl zůstat nezahořklý, radostný a spokojený. Kdybych měl naše setkání nějak pojmenovat, byla by to Chuť žít, a Karel se ostatně mnohokrát na Teilharda odkazuje. Vím, že zmíněné cestování nebylo procházkou, že zakusil od svých bratří a otců napříč církví dost hořkých chvil a odhaduji, že toho vím jen velmi málo.  Pokud o těchto záležitostech Otec Martin vůbec mluví, tak věcně, jen proto, že je důležité, aby byly řečeny, neboť dokreslují celkový příběh a sám dodává, že ani on své představené moc nešetřil, takže jakápak hořkost. Ani se snahou vymazat jeho stopu z dějin příchodu trapistů do Čech a zakládání jejich kláštera v Novém Dvoře nemá problém. Ten vidí v něčem daleko zásadnějším. I o něm byly naše rozhovory, a také proto vzešel nápad dát jim knižní podobu. Snad je z textu patrné to, co bylo tak zřejmé z mluveného slova: pokud otec Martin mluví o církvi a jejích problémech, pak jen proto, že mu na věci záleží a činí tak s láskou a určitou jemností. Rozhovory mi svou atmosférou ostatně velmi silně připomenuly knihu Y. Congara Za církev sloužící a chudou.

Setkávali jsme se přes rok, v Kostelní Myslové, mnohokrát na Dobříši, zase v Kostelní Myslové i v Brně. Aniž bychom nějak oficiálně setkání zahajovali, skoro vždycky jsem po několika prvních větách vytáhl diktafon. Karel mluví živě, hned rychle, hned pomalu a důrazně, s mnoha odbočkami. Psaný text není schopen zachytit jistou naléhavost, důraz, přemýšlivé zpomalení řeči. Důležité, významné věty jsem se snažil zdůraznit kurzívou, snad se alespoň trochu společně s tím přenesla do psaného textu ta zvláštní naléhavost v jeho hlase.

Chápu, že by bylo přehlednější, kdybych do finální verze knihy a rozhovoru víc zasahoval. Neudělal jsem to a myslím, že to bylo ku prospěchu. Kniha je obrazem Martinovy neklidné povahy, i s těmi odbočkami a návraty a jsou svým způsobem vykreslením jeho života.

Karel mě mnohokrát vyzýval, abych také něco říkal, aby výsledek byl opravdu dialog, nikoli samomluvou zpovídaného. Abych poselství nerozmělnil, snažím se jen tu a tam nadhodit téma či požádat o dovysvětlení

Ještě jedna věc na závěr úvodu. Nikdy svoje knihy nepropaguji a snažím se jim nedělat reklamu. Slibuji, že tuto budu, protože za to stojí a já vlastně ani nejsem autorem. Jsem moc rád, že jsem u toho mohl být, že jsem mohl slyšet a zapsat, co otec Martin říká. Je to kniha, po které jsem dlouho toužil a jsem velmi rád, že jsem mohl být jakýmsi katalyzátorem jejího vzniku. Je to zemité, vtipné, plné radosti a je to návod pro vstup do mystiky, je to cestopis  v nejkrásnějším smyslu toho slova.

ukázka z knihy Život je Sacra zajímavej (2013)